„Nejedná se jen o vykradení hrobky biskupa, ale i o zásah a zneuctění svatého místa, kterým každý hřbitov je, což uznávají i lidé víře v Boha zatím vzdálení. Zem hřbitova, svatého pole, je "zavlažována" slzami truchlících pozůstalých, ale nyní i slzami těch, kterých se bolestně dotýká zneuctění mrtvé lidské schránky biskupa, který navíc vždy všechno, co měl, rozdal. To poslední, co měl, byl pektorál na hrudi a prsten na ruce... Zlovolnost některých jedinců, žijících mezi námi, nás vybízí k úpěnlivým modlitbám, třeba zase i se slzami v očích, za jejich obrácení. Naštěstí, duši zemřelému nikdy nikdo ukrást nemůže," uvedl litoměřický biskup Jan Baxant.

„Jsem v těchto dnech v zahraničí, takže jsem se o tomto zlém skutku dozvěděl zprostředkovaně. Myslím si, že nejde ani tolik o ztrátu těch či oněch předmětů, jako spíše o znesvěcení hrobu, a to hrobu biskupa. Je tomu podobně jako s každou krádeží; velmi často mnohem více bolí pošlapání lidské důstojnosti než ztráta nějakých věcí. V tomto případě jde o ještě horší čin - jde o pošlapání důstojnosti biskupa, člověka, který svým životem a službou, kterou vykonával, ukazoval cestu k důstojnosti každé lidské osoby coby Božího dítěte. A potom - jde o mrtvého, který se nemůže bránit. Nechtěl bych být na místě toho, který to udělal, až mu dojde, co spáchal. Zabránit se tomu dalo asi tak, jako u každého jiného hrobu na veřejném hřbitově..." napsal generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR.

Zdroj: http://www.dltm.cz/vyjadreni-predstavitelu-litomericke-dieceze

Loretánská kaple v Rumburku, rok 2008. Pan biskup vždy "sršel" vtipem;)! Bohu díky;)!