Papež to letos pořádně rozjel!

Vatikán: V průběhu roku 2010 došlo k odhalení sexuálního zneužívání kněžímiv Irsku, Německu, Belgii a dalších zemích. V dopise irským věřícím v březnu se papež osobně omluvil obětem zneužívání a oznámil kroky k uzdravení zranění způsobených těmito hříchy, které zahrnují vyšetřování ze strany Vatikánu a rok kajícího pokání. Později se Svatý otec setkal s oběťmi zneužívání na Maltě a ve Velké Británii a opakovaně mluvil o potřebě nakládat s tímto problémem s větší transparentností. Zpřísnil vatikánská pravidla pro jednání s kněžími, kteří se dopustili zneužívání. Některá z nich navrhl již před lety jako kardinál. V červnu na závěr Roku kněží papež řekl, že odhalení zneužívání bylo "výzvou k očištění" kněžství. Trval na trvalé potřebě kněží v církvi a řekl, že jejich služba je nenahraditelná. Dále pak obhajoval kněžský celibát jako normu v západní církvi.

V průběhu roku věnoval Benedikt XVI. zvýšenou pozornost situaci křesťanských menšin na Blízkém východě a v Asii. V říjnu svolal dvoutýdenní biskupskou synodu o Blízkém východě a v červnu uskutečnil cestu na Kypr, aby zdůraznil zájem o církevní společenství tohoto regionu. Papež apeloval na mezinárodní společenství a iráckou vládu v souvislosti s útoky na církevní objekty v Iráku, obzvláště po bombovém útoku na kostel v Bagdádu na konci října, který měl za následek více než 50 mrtvých. Svatý otec a jeho spolupracovníci také pravidelně hovořili o nutnosti chránit křesťanské menšiny před diskriminací a fyzickým násilím v zemích jako je Indie, Pákistán a Indonésie. Nad tématem náboženské svobody se papež zamýšlel ve svémposelství ke Světovému dni míru v roce 2011, uveřejněném 15. prosince, ve kterém říká, že v dnešním světě trpí křesťané pronásledováním více než jakákoli jiná náboženská skupina.

Zahraniční cesty Svatého otce vedly kromě Kypru také do Portugalska, Španělska, Velké Británie a na Maltu. Ve Velké Británii, kde blahořečilkardinála Johna Henryho Newmana, teologa 19. století a konvertitu z anglikánské církve, vyvolala jeho návštěva zájem, reflexi a zároveň protesty. Společným tématem všech papežských návštěv byla myšlenka, že církev musí lidem pomoci znovu objevit Boží přítomnost v jejich vlastním životě a v životě společnosti.

Benedikt XVI. varoval, že lidé na západě se i nadále vzdalují od křesťanství a od víry vůbec. Jako reakci na tento vývoj založil Papežskou radu pro novou evangelizaci s cílem znovu evangelizovat tradiční křesťanské země. Oznámil také, že "nová evangelizace" bude příštím tématem světové synody biskupů v roce 1212.

V listopadu vyšla apoštolská exhortace z papežské synody o Božím slově z roku 2008 s názvem "Verbum Domini" (Boží slovo) a Benedikt XVI. v něm povzbudil k lepšímu využívání Bible na všech církevních úrovních. Během svénávštěvy římské hlavní synagogy v lednu roku 2010 citoval papež ze žalmů a Starého zákona a použil Písmo jako most pro dialog s židovkou obcí.

Svatý otec předsedal více než 50 významným liturgiím v průběhu roku 2010 včetně mše svaté v říjnu, kdy prohlásil za svaté šest nových světců. Jedním z nich byla i sestra Mary MacKillopová, která na konci 19. století vyučovala chudé děti v australském vnitrozemí a stala se tak první australskou svatou. Papež v listopadu také jmenoval 24 nových kardinálů.

Jednou z nejsložitějších interních církevních záležitostí v roce 2010 bylareforma řádu Legionářů Kristových po odhalení skutečnosti, že její zakladatel, mexický kněz Marcial Maciel Degallado, má dceru a sexuálně zneužíval seminaristy. Po vyšetřování zástupci Vatikánu jmenoval papež nového dočasného představeného, který upozornil, že reforma řádu může trvat i několik let.

V listopadu Vatikán zveřejnil knihu rozhovorů se Svatým otcem s názvem"Světlo světa: papež, církev a znamení doby". Tato kniha se stala bestselerem z části i proto, že Benedikt XVI. odpověděl na každou otázku, kterou mu německý novinář Peter Seewald položil, a to neobyčejně přímým a otevřeným způsobem. Benedikt XVI. v ní mj. řekl, že hlavním posláním církve ve zlomeném světě je probudit svědomí a přivést lidi k setkání s Kristem, aby tak lidskost mohla odpovědět na globální problémy, které by jinak mohly vést k ekonomické, ekologické, biologické a morální katastrofě.