Speciálem za biskupem, aneb svěcení českého biskupa v Římě

Asi mnoho lidí rozesmutnila zpráva, že jedinečná událost nejen naši diecéze se neodehraje v naší katedrále, ale v Římě – totiž svěcení našeho nového biskupa. Slyšel jsem i názory: „V Římě těch biskupských svěcení mají jistě hodně. Tam si toho ani tolik neváží. Jaká by to byla pro nás radost, kdybychom mohli být u toho…“ Byli ale i tací, kteří uspořádali autobusový zájezd, někdo jel autem, nebo naše diecéze se rozhodla pro speciální let v kterém nakonec bylo 135 cestujících.

Teď už je sobota 8.35 a já, ještě s dalšími kluky – „hradečáky“ - z Teologického konviktu v Olomouci vjíždíme na letiště v Pardubicích. Vidím již známe i pro mě zatím neznámé tváře naší diecéze. Na těchto všech tvářích vidím však něco, co nás všechny hned spojuje: Veliké těšení se na jedinečnou událost. Jaká to je čest být přitom! Je to skvělé, že můžeme podpořit našeho nového biskupa, který přijal nelehký úkol, tak mu chceme i naší účastí dokázat, že si vážíme toho, že řekl: „ANO.“

Dívám se na hodinky, je 11.40 a náš speciál již dosedá na letiště Ciampino (čtěte Čampíno). Zdá se však, že jsme nějak těžší. Jak říkáme my v Krkonoších: „Bodejť by ne“, vždyť každý z nás veze spoustu přátel s sebou v srdci, neboť chceme zde Pánu předložit všechny, kteří by zde u této výjimečné události chtěli být. Nyní se zde rozdělujeme do tří autobusů, které směřují do cca 35 km vzdáleného srdce naší církve – do Vatikánu, do baziliky sv. Petra.

Máme asi dvě hodinky volna, které každý využívá podle svého. V 15.05 již čekáme u brány Cancello Petriano (pro ty, co trochu znáte Řím, tak je to u auly Pavla VI., při pohledu z náměstí sv. Petra na baziliku sv. Petra je to vlevo za kolonádou). Zde by měla právě teď odjíždět kolona se Svatým otcem. Tuto informaci jsme se dozvěděli od biskupského sekretáře, kterému to sdělil náš nový biskup. Dozvěděli jsme se dokonce i podle jaké SPZ ho poznáme. Pssst. Je to SCV1. ;)

Očekával jsem, že kolona „profrčí“ kolem nás, ale auto se Svatým otcem se zastavuje před námi, otevírá okénko a mává nám a žehná… všichni předáváme toto požehnání v duchu i všem ostatním diecezánům.

Je tam výstava pontifikátu Jana Pavla II. Vždyť bylo jenom 6 dní od jeho blahořečení.

Bránou Cancello Petriano jsme dále pro prokázání vstupenek vpouštěni do baziliky, kde v 16.30 začne slavnost. „Jééé, to je náš nový biskup, ne?“, radostí si říkám v duchu, když ho poprvé vidím na vlastní oči jak prochází bazilikou a domlouvá se s pořadateli na slavnostní ceremonii, která za chvíli začne. Neopomine pozdravit i „své“ Hlinsko. Poutníci z Hlinska si s sebou přivezli dokonce i transparent, a tak je otec Jan nemohl přehlédnout;).

A již začíná obřad, zpěvem nás doprovází schola od Santa Maria Maggiore. Automaticky vyhlížím otce Jana na konci průvodu a najednou zjišťuji, že již mi téměř prošel. Po něm je v průvodu totiž dlouhá mezera kde jsem ho hledal a zde jsou jeho spolusvětitelé Mons. Dominik Duka, OP a Mons. Erwin Josef Ender, náš bývalý apoštolský nuncius a přichází i hlavní světitel kardinál Tarcisio Bertone, SDB, vatikánský státní sekretář.    Dostali jsme naštěstí i české texty, tak mohu opravdu hluboce prožívat co slibuje náš nový biskup, je to opravdu veliká zodpovědnost. Sice mě stále trochu mrzí, že o tuto výjimečnou příležitost přichází mnoho našich diecezánů, na druhou stranu vidím ohromnou sílu, že toto svěcení probíhá v srdci naši církve a od druhého nejvyššího představitele celé světové církve. Musím se s vámi podělit o několik částí tohoto obřadu, které byly pro mě opravdu SILNÉ:

“Chceš s milostí Ducha svatého až do smrti vykonávat službu, která nám byla apoštoly svěřena a kterou ti máme předat vkládáním rukou?“ „Ano.“

„Chceš střežit ryzost a neporušenost víry, kterou církev vždycky a všude zachovává tak, jak jí byla předána od apoštolů?“ „Ano.“

„Chceš se svými spolupracovníky, kněžími a jáhny, otcovsky pečovat o svatý lid Boží a vést ho cestou spásy?“ „Ano.“

To už snad nepotřebuje komentář, jenom chvíli rozjímání…

Především zpěvem se podle mě protáhla mše svatá na dvě a půl hodiny, takže jsme bohužel nemohli již přijmout jedinečné pozvání do vatikánských zahrad a setkání se s naším novým biskupem.

Bohu díky za tento pěkný zážitek, ale především díky Pánu za to, že svěřil biskupský úřad novému nástupci a že otec Jan tento náročný úřad přijal.

Otče Jane, děkujeme Vám, že jste přijal tento úkol. Radujeme se, že máme biskupa. Neseme Vás ve svých modlitbách a těšíme se na setkání s Vámi!

Jenda Lukeš