Víkend Dobrého Pastýře

4. neděle velikonoční je světový den modliteb za duchovní povolání, neděle Dobrého Pastýře, a je hezkým zvykem, že na tuto neděli, spíš celý víkend, odjíždějí bohoslovci ze semináře do farností ve svých diecézích. V pražském semináři máme volný výběr kam pojedeme. V královéhradecké diecézi je 14 vikariátu a my jsme minulý rok vytipovali a navštívili 4 farnosti ve 4 vikariátech a letos dalších 5 farností zase v jiných vikariátech. Letos to tedy byly farnosti: Broumov, Nová Paka, Dvůr Králové nad Labem, Přelouč a Havlíčkův Brod.

Minulý rok to pro mě byla asi nejlepší akce v semináři... člověk pozná více realitu na co se připravuje, radosti a starosti kněze apod... Ani letos jsem nebyl zklamán;) a nejen já, ale mnoho dalších kluků bylo posíleno, že právě takto chceme sloužit a právě kvůli tomuto cíli musíme teď mnohé překonat.

Jelikož já jsem byl v Broumově, podám referát odtud;).

Pan farář má krásný džíp, ale jak je černý, tak o to víc není vidět;)) Naše výprava zleva: Luboš Mareček, farnost Sádek u Poličky, 1. ročník, Péťa Zadina, Rozsochatec u CHotěboře, 2. ročník, otec Martin Lanží od roku 2007 v techto farnostech;) a já;).

Ve pátek 19. dubna 2013 ve 14.10 z hlavního nádraží v Praze vyjela posádka Petr Zadina z Rozsochatce u Chrudimi, Luboš Mareček z farnosti Sádek u Poličky a moje maličkost Jenda Lukeš z Peřimova u Jilemnice. V 17.55 jsme dorazili do Broumova, kde na nás čekal už místní duchovní správce borec P. Martin Lanži, který se nás velice pěkně ujal a při večeři jsme z něj něco vymáčkli, abychom věděli s kýmže máme tu čest;). Pak sme jeli na návštěvu rodiny Krupičkových do Křinice, jelikož mají 4 kluky, tak ať vidí živé bohoslovce;).

Když už slunce bylo dávno za obzorem, tak jsme se ubytovali a připravili si kytaru na zítřejší den;).

V sobotu v 8h jsme se účastnili mše svaté v krásnem dřeveném kostele při účasti asi 15 věřících, kdy otec Martin po úvodním kříži řekl: „To jsou oni.“ ;) Hned potom jsme jeli do Domova důchodců, kde jsme místním obyvatelům zpívali, hráli a s nimi si povídali od snídaně až do aleluja, pardon, do oběda.

Škoda, že všichni máme tak málo času... staří lidé jsou za čas věnovaný jim velice vděční.

Ve 13.30 byl sraz u fary pro zájemce o túru, naštěstí někdo přišel, takže jsme nebyli sami a mohli jsme tak poznat alespoň několik málo místních farníků – slovy devět;). Bylo to moc krásné... nádherná příroda... zemský ráj to na pohled... viz fotky odkaz dole.

Jen jsme přijeli „domů“, dal jsem si sprchu a od 19 hodin nás otec Martin pozval na svoji přípravu na křest. Bylo to velice zajímavé a přínosné a kupodivu už to bude čtvrtý křest v tomto roce v této „zapadlé“ farnosti! Gratulujeme;)!

Večer nám otec nabídl další návštěvu rodinu, ale chtěli jsme si ještě užít otce, neboť toho bylo tolik, co nás zajímalo;).

a zde nase ministrantska ctyrka, ktera byla porad vepredu, takze je vyfotit, to byl vykon;)) od nejmensiho zleva: Matousek a Ondra Krupičkovi a Jenda a Pepa nevim jak prijmeni;)) (Ondra je pry bohoslovec v záloze;))

V neděli ráno jsme jeli do Heřmánkovic, kde jsme se v kostele Všech svatých účastnili mše svaté. Když jsme přijížděli – asi 15 min přede mší, lidé už v hojném počtu přicházeli, radostně mávali na pana faráře a provolávali hosana;). Kromě té hosany to je pravda a bylo to moc pěkné a milé… I to pro mě bylo milé překvapení jak zde lidé chodí včas, i když je mše takto poměrně brzy...

V 8.30 začala mše svatá při účasti cca 40 věřících, bylo tam i dost mladých. Překvapilo mě, že jenom cca polovina šla k přijímání.

Zde jsme si urobili tuto památnou fotku;). Viz nahoře.

 Otec Martin při mši. Je dobře vidět jak tento kostel je zchátrálý, přesto je krásné, že i ta jedna rodina je ochotna něco opravit, přinést na mši plátna apod... Hned to nějak vypadá.

V 10h jsme slavili mši svatou v Broumově, kde bylo min. 100 lidí, mnoho rodin, cca 10 ministrantů… pěkné. Na konci mše jsme se krátce představili, řekli něco o přípravě kněžství a poděkovali za modlitby.

Bratr premonstrát Gereon nás po eucharistické slavnosti vzal na prohlídku broumovského kláštera. Krása, ale ziminka;), ale bylo by mi líto, kdybych tento skvost nemohl vidět.

Když zvony odbíjely poledne, tak nám otec Martin ukázal krásné a vzácné fresky ze 14. stol., které objevil při vyklízení dřeva na faře. Pak nastartoval svůj krásný džíp Nissan a pádili jsme do Martínkovic na oběd k jedné moc milé a fajn rodině.

Bohužel v 18h už nám jel vlak směr Praha, tak jsme si sbalili svých pár švestek a opouštěli jsme kraj, který se zdá opuštěný… spoustu lesů, přírody a oproti tomu málo lidí, ale Bohu díky my jsme mohli poznat malou hrstku lidí, s nimiž jsme byli spojeni jednou vírou a které obdivuji, když v tomto ateistickém kraji vydrží a jejich víra je živá…

Také děkujeme otci Martinovi a vyprošujeme mu dostatek sil!

Fotky z tohoto víkendu zde: https://www.signaly.cz/fotky/55701

Fotky od skupiny ze Dvora Králové zde: https://www.signaly.cz/fotky/55657