Jendův blog pro radost;) (a ne snad jenom moji;))) Chci jít, Pane, za Tebou! Chci vysílat pozitivní a povzbudivé SIGNÁLY;)!

PAPEŽ KE KNĚŽÍM A SEMINARISTŮM: LEPŠÍ JE ŠPATNÝ SEMINÁŘ NEŽ ŽÁDNÝ

Máme úžasného PASTÝŘE! Děkujeme Ti za něj, Pane;)! Za jeho slova, za jeho lásku a opravdovost...

 

Image

"Boží lid ti odpustí spoustu věcí, dokonce i nějaké to citové uklouznutí nebo trochu víc vína, ale neodpustí ti, pokud budeš pastýřem závislým na penězích nebo pokud budeš marnivým pastýřem, který nezachází dobře s lidmi." Kněžská formace podle Bergoglia.

 


Hodina papeže se seminaristy a mladými kněžími z římských papežských kolejí a konviktů 12.5.2014 

„Zbytečné řeči, pomluvy jsou morem komunity, a to i v semináři.“ „Láska k penězům a marnivost jsou dva hříchy, které Boží lid svému pastýři neodpouští.“ A ještě: „Studovat teologii je důležité, ale člověk nesmí upadnout do akademicismu, do ideologie.“ To je pár rad, které dostali rektoři a studenti římských kolejí a konviktů od papeže Františka při více než hodinové audienci v aule Pavla VI.

 

Mezi osobními vzpomínkami, vtipy a smíchem přítomných se Jorge Mario Bergoglio dotkl takových otázek, jako je riziko kariérismu, nutnost komunitního života, potřeba lidské formace vedle formace akademické. „Vím, že jste si připravili otázky, viděl jsem je, ale pokud mi chcete položit i jiné nepřipravené, tak to, prosím, klidně udělejte,“ řekl papež, který se hned na začátku omluvil za své půlhodinové zpoždění způsobené předcházejícím setkáním s mexickými biskupy, kteří byli v Římě na návštěvě “ad limina apostolorum”: „Když jste s Mexičany, tak je vám velmi dobře, příliš dobře, a tak čas utíká tak rychle, že si toho ani nevšimnete…” Bergoglio se pak zvlášť obrátil k seminaristům a mladým kněžím, kteří do Říma přijeli na studia z Blízkého východu a z Ukrajiny: „Chci vám říct, že jsem vám v těchto chvílích bolesti nablízku.“

 

V odpovědi na první dotaz týkající se akademické formace řekl papež František, který po celou dobu mluvil spatra, že „hrozí riziko akademicismu“: „Kněžská formace musí stát na čtyřech sloupech: na formaci duchovní, akademické, komunitní a apoštolské.“ „Nechápu kněze, který přijede sem do Říma, aby tu získal titul, ale který by nežil komunitním životem, který by nepečoval o svůj duchovní život – každodenní mši, modlitbu, lectio divina, osobní modlitbu s Pánem – nebo o apoštolát.“ V tomto smyslu je „akademický purismus“ špatný. „Pokud se má na zřeteli jen akademická část formace, hrozí nebezpečí, že člověk sklouzne do ideologií a onemocní, jelikož v tom případě se z nás stanou velkohlavci a to je nemoc.“

 

Pokud jde o komunitní život, papež František zde citoval jednoho starého biskupa z Latinské Ameriky: „Mnohem lepší je špatný seminář než žádný.“ „Pokud se někdo připravuje na kněžství sám, bez komunity, tak to je špatně,“ pokračoval papež. Komunitní život je velmi důležitý, „protože zahrnuje sdílení mezi bratřími, kteří společně jdou ke kněžství, ale i proto, že obsahuje problémy, boje: boje o moc, boje mezi různými názory, ale i skryté boje; a také přicházejí neřesti: závist, žárlivost… Ale i dobré věci: přátelství, sdílení myšlenek… A to všechno je v komunitním životě důležité. Komunitní život není ráj: ale aspoň očistec to je,“ řekl papež mezi potleskem.

 

V každém případě, „pokud mi nějaký kněz řekne, že nikdy neměl žádného přítele, tak je tu něco, co nefunguje. Jeden svatý jezuita říkal, že největším pokáním pro něj byla komunita. A to je pravda, ne? Ale právě proto musíme v komunitním životě jít dál, pokračovat.“

 

První pravidlo: „nikdy nikoho nepomlouvat!“: „Pomluvy jsou morem komunity. A my, kněží, jsme často v pokušení nemluvit přímo do očí, být příliš diplomatičtí… to je takový ten klerikální jazyk, ne?... Jenže to nám škodí. Škodí nám to! Sice se říká, že pomluvy jsou věcí žen, ale ne, týkají se i nás mužů, nás kněží!“ Papež pak připomněl dva osobní příběhy. Když jednou, krátce poté co byl jmenován biskupem, udělal nějaké rozhodnutí, tak se zeptal svého tajemníka, mladého kněze, co si o tom myslí: „A on se mi podíval do očí – takový mladíček, co? – a řekl mi: ´To jste neudělal dobře, to od vás nebylo otcovské rozhodnutí.´ A když odešel, pomyslel jsem si: Ten musí na svém místě zůstat, to je opravdový bratr!“ A ještě jedna osobní vzpomínka: „Jednou jsem svému duchovnímu rádci říkal o tom, že se zlobím na jednoho člověka. On mi položil jen jednu otázku: ´A řekni mi, pomodlil ses za něj?´ Nic víc. Řekl jsem mu: ´Ne.´ A on zůstal ticho. Pak mi jen řekl: ´Už jsme skončili, to je všechno.´“

 

Papež pak pochválil bdělost: „Bdělost nad sebou samým: co se děje v mém srdci? Pokud je srdce zmítáno bouří, nemůžu vidět, co je uvnitř. Je to jako s mořem. Když je moře rozbouřené, ryby v něm vidět nejsou.“ V tom okamžiku pak papež citoval ruské otce: „Tehdy je třeba se skrýt pod plášť Boží Matky, Panny Marie.“

 
„Někdo z vás mi může říct: ´Ale, otče, v dnešní moderní době, v době psychiatrie, psychologie by snad bylo ve chvílích takové bouře lepší zajít za psychiatrem…´ Tomu se vůbec nebráním, ale nejprve se utečte k Panně Marii. My jsme v duchovním životě děti a knězi, který zapomene na Matku, a to především ve chvílích krize, něco chybí, je to kněz sirotek. Pokud ji nechceš mít jako matku – zakončil papež vyprávění vtipem – budeš ji jistě mít jako tchyni a to není nic dobrého.“

 

Na otázku jednoho filipínského studenta týkající se nezbytnosti toho, aby pastýři byli schopni vést a komunikovat způsobem, který si vyžaduje dnešní doba, papež odpověděl: „Pro vedoucí představitele je jen jedna cesta: služba.“ Papež pak jmenoval kardinála Louise Antonia Tagle, arcibiskupa v Manile, jako vzor dobré komunikace a zdůraznil, že „pastýř musí být stále k dispozici svému lidu. Pastýř musí lidu pomáhat v růstu, musí mu pomáhat na cestě.“ „Svatý Augustýn,“ zdůraznil papež, „mluví o dvou hříších pastýřů: zneužívat ovci ke své obživě a ke svému ošacení, tedy zneužít jejího masa a vlny.“ „To jsou dva hříchy pastýřů: peníze, tady jde o pastýře, kteří dělají to, co dělají, pro peníze, tedy o pastýře obchodníky; a pak marnivost, tady jde o pastýře, kteří si myslí, že jsou něco víc než lidé, pastýři knížata.“ Bergoglio pak citoval mnichy pouště: „marnivost je jako cibule, pokud ji budeš oloupávat, nakonec nebudeš mít v ruce nic a ještě k tomu budeš po cibuli páchnout.“

 

„Boží lid ti odpustí spoustu věcí, dokonce i nějaké to citové uklouznutí nebo trochu víc vína, ale neodpustí ti, pokud budeš pastýřem závislým na penězích nebo pokud budeš marnivým pastýřem, který nezachází dobře s lidmi.“ „Stále mít Boží lid na mysli,“ dodal papež. A pak udělil přítomným ještě dvě rady: „Evangelizace znamená vyjít sám ze sebe, abys mohl být blízko lidem, být nablízku všem, všem!“ A pokud jde o homilie, tak ty „jsou nudné, pokud vypadají jako přednášky a není v nich blízkost k lidem. Je třeba naopak krátkých a konkrétních promluv, kterým budou lidé rozumět.“

 

zdroj: http://www.umlaufoviny.com/index.php?a=umlaufoviny/papez-ke-knezim-lepsi-je-spatny-seminar-nez-zadny

Vatican Insider

Zobrazeno 1897×

Komentáře

sluníčko30

tak s tímto plně souhlasím - „Boží lid ti odpustí spoustu věcí, dokonce i nějaké to citové uklouznutí nebo trochu víc vína, ale neodpustí ti, pokud budeš pastýřem závislým na penězích nebo pokud budeš marnivým pastýřem, který nezachází dobře s lidmi.“

Jenda

díky za milé komentare, ze vas to taky povzbudilo. Pěkné a radostné dny všem;)!

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková