Četba z Bible, modlitba a návštěva kostela jsou pravidelnou součástí života českého hokejisty Jaromíra Jágra. Jágr, který se hlásí otevřeně ke křesťanské víře již delší dobu byl pokřtěn v roce 2001 pražským pravoslavným patriarchou. Víra provázela jednoho z nejlepších světových hokejistů i během hokejového mistrovství světa v Bratislavě. Před zápasy bylo Jágra možné vidět při pravidelné četbě Bible a modlitbě.
Foto: Wikipedia.org
Po vítězném zápase o bronzovou medaili Jágr serveru Sport.cz na otázku, jak ho obohatil slovenský turnaj řekl: „Já mám ohromnou radost, že jsme našimi výkony mohli rozdat radost lidem. To málokdo v životě pocítí, že může třeba na dva týdny změnit myšlení lidí, může jim dát zapomenout na problémy. A oni zase dají zapomenout nám. To je taková výměna energií a toho úspěchu. Ale pak to najednou skončí, vy se probudíte a říkáte si - co teď? Začíná nová etapa a příští rok to bude znovu směřovat k mistrovství světa.“
Bronzový Jágr pokračoval v odpovědi na otázku, co pro něj tato nová etapa znamená: „Nevím. Nic konkrétního nemám a ani to víceméně moc neřeším. To, co bude, bude. Já jsem byl vždycky hodně věřící a věřím, že cokoliv se stane, je pro moje dobro. Vždycky to tak bylo. Takže jestli není nic teď, tak je to možná to nejlepší, co se mi může stát.“
Jágr hraje od roku 2008 v týmu Avangardu Omsk, jeho pobyt v Rusku mu prý pomohl ztratit ostych říkat názory na víru veřejně. Právě na dotaz, v čem ho pobyt v Rusku nejvíce změnil, minulý rok v jednom z rozhovorů pro iSport odpověděl: „Asi nejvíc v postoji k církvi a víře. Vždycky jsem byl silně věřící, ale u nás v Česku, když někdo řekl, že věří, tak si druzí klepali na čelo... Tady se za to nestydím, to je největší změna. A cítím, že tohle jsem já. Obava z toho, že se mi někdo bude smát, ve mně už není. Ztratil jsem ostych říkat názory na tyto věci. Tady v Rusku se za to nikdo nestydí. Je to spíš naopak – když je někdo nevěřící, tak se ostatní diví.“
Zdroj: http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=21653
"věřím, že cokoliv se stane, je pro moje dobro. Vždycky to tak bylo. Takže jestli není nic teď, tak je to možná to nejlepší, co se mi může stát"
Díky, Jardo...
když já se nemůžu zbavit dojmu, že si mnoho lidí udělalo ze sportu "nové náboženství" a navíc oslavujeme mistry a říkáme "my jsme vyhráli". Když hokejisté prohrají "oni prohráli." Kdyby se umístili na horším místě, tak bude většina národa nadávat, jací jsou to břídilové....
Tak když je to narodni tym tak narod tvoříme my všichni. A aspon je čechum svaty ten hokej když už nic...
To je fakt. A Jádr je neuvěřitelný, to nepopírám. Už ve starověku platilo "chléb a hry". Já ale ´plně chápu i ty, kterým prostě nějaký hokej vůbec nic neříká. Ještě štěsí, že máme svobodu:-))))))))))))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.